Po delší době pro vás mám zase nějaké novinky, co se týkají psaní, ačkoliv se to netýká samotných Nirgarethů. (O těch již brzy, slibuju!)
V příspěvku k Novému roku a mým předsevzetím jsem se zmínila o tom, že bych se pro rok 2024 chtěla zúčastnit více literárních soutěží. Jak se mi zatím daří toto předsevzetí plnit, popisovat nebudu, neboť je přece jen ještě trochu brzo. (Jelikož je mojí největší motivací deadline a ten nejbližší je až koncem dubna, zůstávám v klidu. Prozatím.)
Jedné literární soutěže se tento příspěvek ale přece jen týká. Někdy na konci srpna 2023 jsem se zúčastnila literární soutěže Poviedka Istroconu. Jak již název napovídá, jedná se o slovenskou soutěž, ale příspěvky mohly být naštěstí zaslány i v češtině. IstroCON, nebo též Comics Salon, co jsem tak pochopila, je významný slovenský con fantasy, anime, komiksu, cosplaye, sci-fi a dalšího. Na této obsahem nabité události měly být v září vyhlášeny výsledky oné soutěže. No, nebyly. Ale o tom až za chvíli.
Do Poviedky Istroconu se posílaly, jak již název napovídá, povídky. Literární žánry byly tři - fantasy, horor a sci-fi. Byla jsem odvážná (nebo možná trochu nerozvážná) a rozhodla jsem se napsat povídku hned pro dva žánry - fantasy a horor. Samotná témata byla dle mého dobrá - pro fantasy, ve kterém se přece jen cítím trochu více doma, bylo téma Mrtví bohové, a pro horor, který jsem brala jako výzvu, abych si zkusila i jiný styl, bylo téma Panenka.
Přiznám se bez mučení, že jsem spíš románový typ a prostě mi dle mého názoru jdou lépe delší díla než povídky. Nicméně jsem se odvážila a povídky stvořila. Své dva výtvory jsem tedy odeslala a s napětím jsem se těšila na vyhlášení výsledků, které mělo proběhnout, jak jsem již zmiňovala, už v září.
Jenže - první kámen úrazu - docela dost velký, takže by se dal spíš nazvat balvanem - bylo, že nikdo dlouhé dny neodpovídal na to, že byl e-mail, a tím také poslané povídky, přijat, jak už to tak u literárních soutěží bývá. Začínala jsem se trochu obávat, že třeba mé povídky nepřijali nebo jim nedošly. (Jak jsem zmiňovala, přece jen posílám vše na poslední chvíli v den deadlinu, maximálně den předtím, což je zlozvyk, kterého nevím, zda se někdy zbavím.) Trochu mě uklidnilo, když se pak na facebookových stránkách, kde byla soutěž vyhlášena, začaly objevovat komentáře od ostatních soutěžících, kteří se ptali po svých e-mailech potvrzujících přijetí jejich povídek. Uf, nebyla jsem v tom sama! Díky těmto komentářům se však vyvalil balvan úrazu číslo dvě - nikdo ze správců stránky na ty komentáře neodpovídal.
Balvan číslo tři si to vesele koulel ze srázu společně s blížícím se, a následně již proběhnutým, IstroCONem, kdy se ani nepotvrdilo přijetí povídek do soutěže, ale ani to, že byly na conu vyhlášeny tak, jak bylo avizováno. Jelikož jsem na té akci nebyla, netušila jsem, zda vyhlášení proběhlo. V půlce října, tedy dva týdny po tom, co mělo proběhnout vyhodnocení soutěže, se na stránkách a následně v e-mailech účastníků, objevila zpráva, že jsou se soutěží nějaké problémy a že se bude muset najít někdo, kdo se o ni do budoucna bude starat. Pochopila jsem to tedy tak, že u nich nastaly personální změny, a proto nebylo o soutěž postaráno. Nevadí, to se dá pochopit, a jak je známo, lidský faktor je nejméně spolehlivý. Pozitivní bylo, že společně s vysvětlujícím e-mailem přišlo i potvrzení o přijetí povídek do soutěže, společně s příslibem, že vyhodnocení by porota chtěla stihnout do konce roku 2023.
Jak asi tušíte, vzhledem k tomu, že vám o tom zprávu podávám až teď, do konce roku to úplně nedopadlo. Balvan číslo čtyři se dovalil do zdárného cíle do hlubin srázu 15. února 2024, tedy skoro půl roku po původně plánovaném vyhlášení.
A stálo to čekání za to? Ano i ne.
Dle tabulky výsledků jsem se se svými povídkami umístila na 7. a 8. místě, hezky za sebou. (Takže se pak povídky nemohly hádat, že je jedna lepší než druhá, protože obě měly i v průměru stejný počet bodů.) Z celkového počtu cca 38 soutěžících je to naprosto skvělý výsledek, se kterým jsem spokojená a myslím, že to rozhodně není žádná ostuda.
Jenže mezi těmi úlomky všech těch balvanů úrazů, které si s sebou tahle soutěž nesla, jsem v prachu došla uvědomění. Dle všeho i ty lépe umístěné povídky nestály za nic, protože organizátoři soutěže - nebo aspoň správci facebookových stránek - poznamenali, že tenhle ročník byl ze všech nejslabší a do sborníku by se daly ze všech zaslaných povídek publikovat jen ty, co se umístily na prvních čtyřech místech. Následovala informace, že vzhledem k letošním výsledkům nevědí, zda vůbec další ročník soutěže vyhlásí, což se uvidí v květnu tohoto roku. (Trochu si říkám, zda to podle dosavadních zkušeností nebude třeba až v listopadu.)
Takže co jsem si z této literární soutěže odnesla? Na první pohled skvělé 7. a 8. místo, které už ale není tak skvělé, když si uvědomíte, že všechny povídky nebyly hodnoceny nijak extra dobře. A také to, že organizátoři soutěže na ni dle mého trochu rezignovali a z jejich psaného projevu to vypadá, že je vlastně soutěž samotná i soutěžící - kteří to zkazili tím, že, kromě čtyř, poslali nepublikovatelné povídky - už nebaví a vlastně je obtěžuje.
Co se týče povídek, co jsem stvořila, nechám si je prozatím pro sebe, ale minimálně jednu bych vám mohla pak někdy zpřístupnit. Hádáte správně, že by to byla ta zaměřená na fantasy. Koneckonců se odehrává ve stejném světě jako plánovaní Nirgarethové, takže by byla dle mého názoru pěkným doplňkem.
A co říct na konec? Nebudu lhát - mám z celého průběhu (ani ne tak z výsledků) soutěže smíšené pocity. Zúčastnila bych se tedy dalšího ročníku, pokud bude vyhlášen? Upřímně?
Nevím.
Michaela Ryšavá